|
CHARAKTERISTIKA | ZÓNA (prach) | |
výbušná atmosféra je přítomna trvale nebo po dlouhou dobu | zóna 20 | |
vznik výbušné atmosféry je za normálních provozních podmínek pravděpodobný | zóna 21 | |
vznik výbušné atmosféry je za normálních provozních podmínek nepravděpodobný a pokud k němu dojde, pak trvá krátkou dobu | zóna 22 |
Směrnice ATEX 1999/92/EC, známá také jako ATEX 137 stanovuje, že všechny produkty určené pro použití v prostorách klasifikovaných jako prostory s nebezpečím výbuchu musí splňovat požadavky směrnice 94/9/EC, známé také jako ATEX 100. Tato směrnice kategorizuje vybavení podle stupně ochrany. Uživatel musí specifikovat vybavení vyhovující ATEX 94/9/EC, jestliže má být použito v nebezpečných oblastech rozdělených na příslušné zóny.
Výbuchové a požárně-technické charakteristiky prachů
CHARAKTERISTIKA | ZNAČKA | JEDNOTKA | POPIS | |
minimální výbušná koncentrace spodní mez výbušnosti |
cMIN | g/m3 | hmotnost látky v gramech na metr krychlový, při jejímž dosažení se látka stává v rozvířeném stavu vznětlivou dostatečně silným iniciačním zdrojem. Pokud je koncentrace nižší, látku není možné přivést k výbuchu žádným zdrojem energie, protože ve směsi není dost látky k šíření hoření. Běžné hodnoty minimální výbušné koncentrace jsou v desítkách, výjimečně ve stovkách gramů na metr krychlový. | |
optimální výbušná koncentrace | c | g/m3 | hmotnost látky v gramech na metr krychlový, ne jejíž zažehnutí stačí nejmenší iniciační energie. | |
maximální výbušná koncentrace horní mez výbušnosti |
cMAX | g/m3 | hmotnost látky v gramech na metr krychlový, při jejímž překročení látku není možné přivést k výbuchu žádným zdrojem energie, protože ve směsi není dost vzduchu k šíření hoření. (V praxi nemá údaj o horní mezi výbušnosti význam, protože před jeho dosažením je nutné projít právě pásmem výbušnosti.) | |
minimální iniciační energie | EMIN | J [Joule] | nejmenší možná energie iniciačního zdroje nutná k zažehnutí látky v optimální koncentraci. Pokud je energie iniciačního zdroje nižší, nestačí k zažehnutí dané látky. | |
maximální výbuchový tlak | pMAX | bar | nejvyšší hodnota tlaku, kterou dosáhne zažehnutá směs při výbuchu. Maximálního výbuchového tlaku se dosahuje při optimální koncentraci. Běžné hodnoty výbuchového tlaku jsou v rozmezí od 3 do 10 bar, výjimečně do 12 bar. | |
redukovaný výbuchový tlak | pRED max | bar | nejvyšší hodnota tlaku, při použití ochranného systému, kterou dosáhne zažehnutá směs při výbuchu. Běžné hodnoty redukovaného tlaku jsou v rozmezí od 0,1 do 0,5 bar, výjimečně více. | |
konstanta rychlosti nárůstu tlaku | KST | bar*m/s | Protože je maximální výbuchový tlak závislý na objemu a koncentraci, byla stanovena pro každou látku konstanta, která rychlost nárůstu tlaku popisuje za konstantních podmínek v objemu 1 m3. Konstanta KST je nejdůležitější veličina pro určení razance výbuchu, protože dává informaci především o předpokládaném průběhu výbuchu, což je kritický údaj pro konstrukci všech ochranných systémů. Jinak řečeno, není až tak podstatné, jakého maximálního tlaku může látka dosáhnout, ale jak rychle jej dosáhne. Výbušné prachy jsou děleny do 3 tříd v závislosti na výši konstanty KST:
St 1 - KST= 0 - 199 bar*m/s St 2 - KST 200 - 299 bar*m/s St 3 - KST více než 300 bar*m/s |
|
teplota vznícení rozvířeného prachu | Troz | °C | teplota, jaké musí dosáhnout horký povrch, aby inicioval rozvířený prach. Teploty vznícení většiny prachů se pohybují v rozmezí od 350°C do 700°C, výjimečně však mohou být i nižší než 300°C. | |
limitní obsah kyslíku | LOC | % | určuje minimální možné procentuální množství kyslíku ve výbušné atmosféře, při kterém je daný prach při jinak optimálních podmínkách výbušný. Normální obsah kyslíku v atmosféře je necelých 21%. U většiny organických prachů je limitní obsah kyslíku kolem 10%. Limitní obsah kyslíku se dále snižuje s rostoucí teplotou. | |
teplota samovznícení | °C | samovznícení je postupné zahřívání mikroorganismy do stavu, kdy látka začně žhnout samostatně. Tento efekt se týká zejména organických prachů a z nich v praxi nejčastěji obilovin a uhlí. Některá uhlí mohou mít teplotu samovznícení za určitých podmínek (vlhkost, zrnitost, přístup vzduchu, zhutněnost) i 50°C. |
Zdroje iniciace
ZDROJ INICIACE | PŘÍČINA | PREVENCE | |
horký povrch | tření, defekt izolace | pravidelná údržba | |
horký vzduch | sání přiliš horkého materiálu nebo dopravního vzduchu | provoz v souladu s Návodem k provozu a údržbě | |
nasátí žhnoucího zdroje | cigareta, jiskry, hořící či doutnající materiál | provoz v souladu s Návodem k provozu a údržbě | |
mechanická jiskra | nasátí kovového předmětu, který při kontaktu s potrubím nebo pláštěm sběrného prostoru vytvoří jiskru | experimentálně bylo dokázáno, že tato jiskra je jako zdroj iniciace nedostatečná | |
elektrická zařízení | závady v elektroinstalacích, jiskřící elektrické zařízení,... | všechna elektrická zařízení pracující v zóně 22 (zóna s nebezpečím výbuchu) musí být v "nejiskřivém" provedeí a certifikována, pravidelná kontrola el. obvodů | |
statický výboj | tření dopravovaného materiálu o stěnu hadice, potrubí či filtračního odlučovače, elektrický náboj filtrační textilie | veškeré komponenty musí být elektricky vodivé a uzeměné, filtrační materiály musí být z elektricky vodivé textilie a uzeměny |
Ochrana proti účinkům výbuchu
trhací membrána
|
![]() |
odlehčovací ventil
|
![]() |
rychlouzavírací šoupě
|
![]() |
zpětná klapka
|
![]() |
tlakové čidlo
|
![]() |
vyprazdňovací element
|
![]() |
Krytí elektrických zařízení dle IEC 60529
Krytí elektrických zařízení vyjadřuje jejich konstrukční zabezpečení proti vniknutí vody, nebezpečnému dotyku a vniknutí cizích předmětů.
Stupeň zabezpečení se označuje písmeny IP ( International Protection) a je normalizován podle ČSN EN 60529. Za písmeny IP je dvojčíslí, případně přídavné a doplňkové písmeno, které popisuje způsob zkoušky.
Krytí je důležité v případě provozu zařízení v zónách 20 až 22.
popisné schéma: IP 12 XY |
||||
1. číslice | ochrana před dotykem | ochrana před vniknutím předmětu | 2. číslice | ochrana před vniknutím vody |
IP 0x | bez ochrany | bez ochrany | IP x0 | bez ochrany |
IP 1x | dlaní | většího než 50mm | IP x1 | svisle kapající |
IP 2x | prstem | většího než 12,5mm | IP x2 | kapající pod úhlem 15st od svislice |
IP 3x | nástrojem | většího než 2,5mm | IP x3 | kapající pod úhlem 60st od svislice |
IP 4x | nástrojem | většího než 1,0mm | IP x4 | stříkající v libovolném směru |
IP 5x | jakoukoliv pomůckou | prachu | IP x5 | tryskající v libovolném směru |
IP 6x | jakoukoliv pomůckou | prachotěsné | IP x6 | trvale tryskající v libovolném směru |
IP x7 | před dočasným ponořením | |||
IP x8 | před ponořením a tlakem | |||
přídavné písmeno X | ochrana osob před odtykem, je-li ochrana vyšší, než ochrana uvedená 1. číslicí, nebo, je-li 1. číslice nahrazená písmenem "X" | doplňkové písmeno Y | nepovinné | |
A | hřbetem ruky (zk. koulí pr. 50mm) |
H | zařízení vyského napětí | |
B | prstem (zk. sondou pr. 50mm, dl. 80mm) |
M | zkoušeny účinky vniklé vody za pohybu pohyblivých částí | |
C | nástrojem (zk. sondou pr. 2,5mm, dl. 100mm) |
S | zkoušeny účinky vniklé vody za klidu pohyblivých částí | |
D | drátem (zk. sondou pr. 1mm, dl. 100mm) |
W | vhodné za stanovených povětrnostních podmínek |